5. června... přesně před 20 lety jsem se narodila a začala žít "svůj" život...najednou tu sedím po celým dni v práci ve svý posteli a uvažuji nad tím, jak je mi tu mizerně... lidi plánují oslavy se svými blízkými kamarády ale já vážně netuším koho bych tam pozvala...:( tak proto se žádná oslava nekoná... nikdo v práci mi nepřál, pač nikdo netušil, že mám narozeniny.. a já ho celý probendila v práci s úsměvem na rtech, který byl vážně hodně nucený.. vlastně mi bylo docela do pláče..každý v přáních k narozeninám píše: pořádně to oslav... a já jsem celý den v práci... a ted tu sedím na skypu mluvm s přítelem, který.. mi vlastně začíná vadit...opět a nevíím čím..
je mi ze všeho nějak smutno.. jako když vám něco chybí něco čím jste šťastní... něco, co je tu s vámi.. a mně se asi stýská... po tom pocitu mít se fajn, po pocitu, kdy všechno vychází... a ne to, jaké je to teĎ... kdy se vše bortí a vlastně zase nic není tak, jak by mělo.. chci být sama.. vlastně nechci... chci usínat sama a vlastně ani ne... chci si povídat a ne tu být sama.. a tak si teda přeju sama sobě něco co se nepřeje pořád:
" být šťastná.. " a vědět, co to slovo znamená...