close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Září 2010

nový začátek

24. září 2010 v 21:47 | Debbie |  writting now...
Ležím v čistě vypraných peřinách ve voňavým pokojíčku, který mi tu máma přichystala na přivítanou... Je to vlastně hodně zvláštní... Odcházela jsem z pokoje v neděli a když  jsem  zavírala za sebou dveře.. rozhlídla sem se a říkám si: "páni teď to bude jiný" bylo mi smutno, nechtělo se mi.. a cítila sem někde uvnitř, že tohle všechno skončí a já sem vlastně na jednu stranu tolik nechtěla všeho nechat.. tyhle prázdniny m i hodně dalo siuvědomit, jakej je život, že ej někdy fajn ale někdy sedíte v koutě a jen pláčete do kapesníku.. A tak ať chceme nebo ne, je to tak..

A teĎ jsem seděla v tom autě, jela po dálnici a chtělo se mi breečet... Ale vlastně, když jsem dorazila, šla do školy, poznala, jak to tam chodí.. a byla tzv. sama svým pánem... bylo to víc než zajímavé.. najednou mě to chytlo bavilo... a teď jsem zase zpátky doma. na dva dny.. a jakoby ten týden předtím byly jen prázdniny nebo nějaká kratší dovolená.. ale tak to není.. zase jedu zpátky..

A já mám jen pocit, že tohle je ten nový začátek.. to je to, co sem potřebovala.. to je to, v čem je teď zmatek.. a já mám strach.. ale to je to, co mě tolik láká..

Debbie

rozhodnutí

7. září 2010 v 19:44 writting now...
Rozhodnutí je jednou z nejtěžších věcí v našem životě.. Každý den jsme nuceni se rozhodnout.. mnohdy jde jen o baalitu.. co si vzít na sebe, jaké oční stíny, co na snídani a spoustu věcí..

Jsou tu ale ty, kdy sedíte koukáte do zdi a v hlavě se vám honí myšlenky jít, nejít? jsou to ta těžší rozhodnutí a to mě dnes bohužel čeá taky..

Celý den sedím doma.. koukám jak se říká "do blba" a  otázku:"co je dneska s tebou" už nevnímám... Jakobyc seděla na stejném místě ale přitom byla někde uplně jinde.. Asi znáte všichni ten pocit..

Už by asi jen chyběl papír s dvouma sloupečkama: Kladné a záporné... Jenže vím, že by ty záporné vvyhrály.. Tak proč vás pořád táhne hlavně ta jedna věc? Jen ho vidět, znovu ho obejmout.. znovu políbit..

Nepotřebuju s ním spát.. jen bych tak moc chtěla ho cítit u sebe.. zavřít oči a na minutku si říct:"teď je ta chvíle, kdy je tvůj"

Ale co bude pak? A co ted?

nrgedg
Jo vypadá to, že jsem nerozhodná.. vypadá to, že potřebuju poomoct.. je to asi jedinej kluk u kterýho potřebuju pomoct.. Potřebuju sslyšet: ANO nebo NE.. počítala sem žaluzie, dokonce tečky na hrnku při snídani.. jako ta malá holka při reklamě: má mě rád nemá mě rád.. ale já říkala: mám jít, nemám jít?

Ať výsledek dopadl jakkoli.. doted nevím co dělat.. Sem neviditelná aby mi nepsal, ja to zítra vidím...

Protože já nevím.. Já nevím.. J8 to nevím..

Je to strašnej pocit nevědět.. ten, kdy jste uplně v koncích a netušíte na koho se obrátit.. jakoby.. jakoby ani nebylo na koho :( ptotože at vám pomůže kdokoli a cokoli řekne obě varianty vás raní :( A tak se po stopadesáté ptám sama sebe:

"Chci vůbec jít?, Bude správné když půjdu?"
 Mám strach... Já se bojím.

jsme jak ohen a désť

2. září 2010 v 21:49 never more...
Netuším, jak začít... Jn bych si přála všchny myšlenky v hlavě dát sem.. abych se jich alespoň z poloviny  zbavila? těžko říct... Tohle tak jednoduché nebude... tak tedy..

Po pravé straně ležel telefon a ona se co vteřinu koukala jestli nepříjde zpráva.. po levé ležely učebnice do školy.. Měla by se učit.. měla by konečně začít.. ale jakoby ty myšlenky ji nedovolily na nic jiného myslet... Ten pocit, kdy jste toho všeho tak plní... ta chvíle, kdy se vám chce plakat .. ? Znáte ji? Ona ji znala až moc dobře.. vlstně tak dobře, až ty pocity nenáviděla...

Přišly smsky... a ona přesně tušila kdo píše... tolik smsek je píše jen on... Říkejme mu třeba ... tak tedy .. napsal smsky, které by jinou holku děsně potěšily... ta noc byla pro ni něco jiného.. něco co nikdy nezažila... byl tu.. objímal ji.. měl úžasný gesta ale jakoby to nebyl ten kterýho tu chtěla mít.. a přesto jí ta noc utkvěla v paměti... a teď píše.. dost na ni myslí.. a píše tak pěkný smsky..ale ona když si je čte.. jakoby zase uhasla veškerá naděje.. která tu byla, když se mobil rozezvonil...

Někdy příjdou chvíle, kdy se sami sebe ptáte.. Co od partnera vlastně chcete? Nebo co by měl mít vysněný partner? Polovina z nás by vyjmenovala alespoň tři vlastnosti.. a další půlka by řekla jméno své polovičky s tím, že takové vlastnosti by  měl mít..

Jsou tu další smsky které ji chodily..

od přítele, kterému budeme říkat třeba ER , tak tedy tenhle klučina, když jí napsal, vykouzlil ji úsměv na tváři.. tak něja čekala kdy napíše.. a taky si k ní našel cestičku, kteru se jen tak každý klučina nedostane.. vlastně si ho oblíbila.. byl milej, srandovní aa... tak krásný a romantikcý rande nezažila snad nikdy v životě... Je to ten dokonalý typ .. který by asi každá hoka záviděla.. chytrej, milej, srandovní, hodnej.. a tak nádherně líbá.. aleee... joo zase to Ale... Nevědla co s tím ale cítila, že jí chybí.. že se na něj těší a.. taky ji dost často psal..

a teď smsky, které už dlouho nedostávala a tolik po nich prahne?

tomuhl eklučinovi budeme říkat MISTR ...dokázala by o něm mluvit celé hodiny.. znala jeho gesta, jeho zlozvyky, které nenáviděla.. i které milovala.. věděla, jak se směje.. jak vtipkuje.. jak líbá... znalaoc dobře jeho polibky a doteky.. těžko se to píše... je onlinee aa neozve se.. telefon sice pípá ale nechoděj smsky od něj.. a ikdyž tolik nenávidíte všechny jeho vlastnosti.. tolik ho potřebujete.. je to jako magnet.. ccete co nejdál od něj ale při každým dalším pohybu vás to vrací zpátky...

Já nevím co mám dělat.. mám v hlavě tolik pocitů a nedokážu je sem ani napsat.. nedokážu to popsat jako dřív.. jakoby..chci to popsat.. ale nejraději bych dala jen samé tečky.. protože nevím, jak začít a jak skončit.. a nevím co dělat...a ... mám takovej zmatek v hlavě a tolik se mi chce plakat..proč se ozývají jiní, když to s ním sem to všechno  zažila, proč s jinýma je to tak jednoduchý ale ho mít nemůžu?? proč mi nikdo neodkáže odpovědět na otázky.. aproč si tolik přeju aby napsal jako dřív, že mu chybím..

ChCi pryč!! prosím... chci ho z hlavy pryč..

jsme jak oheň a déšt, ty někdy vážně mě štveš!