Zavřená mezi čtyři stěny... oči plný slz a v hlavě takový smutek, jaký jsem už dlouho nezažila..Mám v hlavě takové myšlenky, které ani neumím popsat... všechno by vyřešily prášky, nebo nejbližší most, nebo skočit pod auto... bože tolik tu ted nechci být... tolik bych to všechno chtěla vidět ze zhora... je mi z toho tolik zle... chci pryč... chci hrozně moc pryč.. proč ostatní mají plno zážitků, kamarádů, úspěchů a já? všechno se tak změnilo... co to kurna je? kdo jsem já?? vždyt sem byla takovej živel. a ted? nemám ani koho pozvat na ples.. je mi ze sebe špatně... chci pryč... strašně chci pryč. prosíííííííím já chci pryč