close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Srpen 2009

Proč?

18. srpna 2009 v 19:06 | Debbi |  writting now...
Venku je příliš horko na to aby si dokázala užívat letní počasí venku.. aby se bavila a skákala do vody jako její vrstevníci.. a nebo to horko připadá jen jí? Včera pršelo a ona stála a obsluhovala zákazníky, smála se na ně a vedle sebe viděla tisíce padajících kapek, jak smívají tu nečistotu kolem... ale copak to není jen na oko? Povrch je čistý ale uvnitř... uvnitř pořád ta samá prázdnota, smutek a nenávist...

K čemu pak je déšť?

Chtěla se rozeběhnout do padajících kapech ale měla práci... chtěla mít pocit, že když na ní prší, taky se všechno rázem smeje...ale copak to takhle funguje?

kdyby se jí někdo ptal, co má na mysli, proč je smutná... Odpověděla by jen:"áááá" tolik by křičela na celej svět, jak to tu nenávidí... ale copak se někdo ptá? To ona rozesmívá druhý, když jsou v nouzi, to ona je poslouchá.. to oni si myslí, že nemá srdce? že taky nemiluje? že se taky netrápí? měla pocit, že všichni kolem ní, jsou jen z masa a akostí ale bez srdce... Berou ji jen, jako "kamarádku" co pomůže.. ale zbytek je nezajímá..


toužila po tom, aby přátelé nebo alespon ti, co si na ně hrají taky projevili snahu... Po tomhle toužila, to si přála... Sedí doma v sedm hodin večer, poslouchá hallelujah ze seriálu O.C...(jejího nejlepšího seriálu) a přemýšlí nad tím, kde dělá chybu... Tolik se změnila, tolik ... a nikdo si toho ani nevšimnul.. už nepije s kamarádkama po odpoledním dýchánku vodku s džusem aby se pobavily, už se nelíbá s přítelem, kterého představila svým rodičům, už si nedělá úkoly jako dřív.. tolik se změnila... pláče u filmů s romantickou tématikou(tohle není ona), sedí doma v obrovským triku a kalhotkách, nenalíčená, neupravená... pláče večer, když se ukládá k spánku... a objímá velkýho plyšovýho méďu.. jen aby věděla, že tu někdo s ní je... A ptá se sama sebe... "Proč se tak nenávidí?"
vlastně by se teď nejraději nalila nějakou láhví tvrdýho alkoholu a měla zase pocit, že všechno je dobrý... Ale chodí do práce, vydělává peníze a neví na co... Proč tam chodí?? Aby se usmívala na zákazníky? Ty kteří nepoznají, že to není pravý úsměv? Proč ?
Proč to jen dělám.....

Chci vystoupit...

2. srpna 2009 v 21:29 writting now...
jak začít nad článkem, který ani nechci napsat? Uvažovala sem nad tím komu se svěřit.. ale evidentně se můj počet vybraných osob nějak zminimalizoval..

Prázdniny a já opět nic nezažila.. že to budou ty nej.prázky?? Až na první týden v červenci.. jde pouze o práci... a proč tam vlastně chodím?? Proto abych se usmívala tím svým vsugerovaným úsměvem na zákazníky?? abych nemyslela na svý problémy? proto mě ta práce baví??

příjdete na večírek, kde nikoho neznáte, sedíte na židly a koukáte na ty spokojení lidi... oni jsou parta.. a kde je ta vaše? nějak mi bylo smutno... a pak uděláte další zmakotinu s jedním klukem, kterýho... asi ani nechcete? Chtěla sem si povídat, chtěla sem blbnout.. ne se začít líbat... proč to nechápou?.(

proč sem před očima viděla jeho?? Ho! Kterýho naprotosto nenávidím... jak jen to jde.. nesnáším způsob jakým se vyjadřuje, jak o něčem mluví.. nenávidím jeho gesta, zpěv, naprosto celýho ho nenávidím... tak proč tu je pořád, když chci zavřít oči?? proč je tu pořád, když si chci užívat s někým jiným?? Proč sem měla ráno touhu za ním jet a obejmout ho, jakoby gesto "promiň" a proč vlastně??? Nejsme spolu, nenávidím ho...

Vidíte vycházet a zase zapadat sluníčko... jedete na kole tam a zase zpátky... a důvod?? Samy ho neznáte... Utíkám, pořád jen utíkám... Sama před sebou.. protože se nenávidím... stejně jako jeho.. nemám ráda sebe...

Jen kdyby tu prostě byl někdo, kdo by mě objal a řekl:"já ti rozumím" ale proč tu nikdo není :(

Proč po dlouhý době brečím a mlží se mi písmenka na monitoru, proč půjdu do postele s pocitem, že za ten den nebylo nic, čeho bych dosáhla? Proč se tolik nemám ráda? Nevěřím ani sama sobě, tak jak chci po rodičích aby věřili aspon oni mě... proč si lžu?? a proč tohle neumím říct žádné mé kámošce, jen abych nevypadala, že já nejsem ta nad věcí :(

chci odtud... chci vystoupit...jen vystoupit
Já.... Tolik ho potřebuju... a za to se nenávidím