Co dělám špatně? nevíte to náhodou? Když bych měla mít usměv na tváři,tak se najednou vytratil.. Co se to děje? Vždyť sem se tolik smála,když sem ho potkala.. když sem uviděla ten jeho kouzelnej úsměv, ty jeho bodající oči, co se mi vpíjely pod kůži... když na mě promluvil,když se mě dotýkal... copak to je semnou? Odjedu domů a slzy v očích? Kde se to jen bere?:(

Potřebovala bych se někomu vypovídat... někomu,kdo by mi rozumněl... Jen kdyby mě někdo poslouchal.. každý řekne:"takový krásný klučina a hodný a ty se rozhoduješ?" Proč každý vidí toho druhého a ne mě?
Nějk se mi zase zastesklo.. za tohle bych si dala facku,víš to?
Jde nenávidět a zároveň mít stesk? Nerozumím už asi ani sama sobě...
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
čeho se bojím?
Má u ní napsaný tak krásný komentáře.. u těch fotek... když o ni mluví... tváří se sklesle.. pořád opakuje 9měsíců... a věty typu:"já se o tom nechci bavit" ... co když mu nebudu dost dobrá? co když se jí nebudu moci vyrovnat? mám ji pořád před očima.. je tak hezká,milá,roztomilá,... znám ji:( musel s ní tolik zažít... slyším větu:"změnila mě jen ona tvrdí že ne"... je těžký si to připustit...
je těžké se nebát..