close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Zastavte svět...

23. března 2009 v 16:29 | Debbi |  writting now...
Měli jste někdy pocit, že někam nepatříte?

Byla volná hodina... šla po chodníku... míjela spousty lidí... nikdo se na ni ani nepodíval.. jakoby byla neviditelná a přitom tak strašně vyčnívala... jen je to prostě nezajímalo...

Vzala do ruky telefon a napsala tomu svýmu dvojčátku... protože potřebovala někomu říct, jak jí je.. někomu, kdo tu je pořád.. slzy měla na krajíčku a přemýšlela, co dělat aby nezačla plakat.. začla myslet na něco pozitivního jenže nic moc v poslední době pozitivní nebylo...

měla pocit, že ačkoli dělá všechno co lidi chtějí.. pořád je to málo... jakoby čekali víc a víc... přitom víc už nešlo.... jakoby ona měla být robot bez citu...

sedla si do lavice.. díky myšlenkám ani nevěděla, jak došla do školy... zase tu sedět... koukala ven a sledovala zase ty lidi... copak je nic netíží? Oni vědí, proč tu jsou??

Jak sem tak seděla a koukala z okna... přemýšlela jsem, co mám udělat abych tu nebyla... je tak strašně těžký být neviditelná... je tak těžký se tu trápit a nikdo tu není... vůbec nikdo...

Mám pocit, že ani nemám hlad... nemám na nic chuť jen bych si přála tu nebýt... Příjde kamarádka a zeptá se co se děje... já s úsměvem(kterej mi dá zabrat) řeknu, že nic a že je vše v pořádku... a ona? snad mi to i věří...
¨
začíná hodina....

kamarádka mi nechá poslechnout jednu písničku, která je šíleně smutná.. zavřu oči.. a myslím na to, komu bych tu chyběla... asi je jich dost.. ale pokud se ptáte, proč to už dávno neudělám... tak je to jen kvůli mámě... ona jediná je osoba, která... ikdyž sem ji zkalamala, tak mě neodepsala... ikdyž vím, že mi nevěří, tak se snaží... ona jediná by to nepřežila, kdyby se mi něco stalo... u ní sem si jistá...

Teď sedím u PC, píšu tenhle článek a vlastně ani nevím proč... sem neviditelná i tady.. .nikdo si to nepřečte.. zřejmě jen ONA.. ona je totiž poklad.. a je tu pro mě pořád.. já si tě moc vážím...

JSI V POSLEDNÍ DOBĚ JEDINÁ OSOBA,KTERÁ ZŮSTALA...

Chtěla bych někdy křičet... jen tak nahlas abych přeřvala ty nesnesitelný myšlenky v hlavě... tu bolest... tolik to bolí tu bejt... tolik to nechci... ani si nedokážete představit jak...

Já toho nechci zas tak moc.. jen aby prostě někteří lidi z mýho života, co se tak rychle vypařili, tak stejně rychle aby se vrátili.. abych nikdy neudělala tu chybu, kterou sem udělala a kvůli které sem ztratila naše :( abych prostě jednou se fakt zasmála a řekla: "páni... tak tenhle okamžik si budu pamatovat"

Beruško... ty si mi psala, že se mám těšit na prázky, jak budeme spolu?? Někdy přestávám věřit, že budeme spolu... protože mi to něco nechce umožnit:(

ZASTAVTE SVĚT, CHCI VYSTOUPIT!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bella Bella | Web | 23. března 2009 v 22:11 | Reagovat

Jojo..čtu jsi to tady. Úplně cítím tu velkou bolest z toho článku. A dovedu si představit jak ti je..někdy všechno tak moc bolí..a člověk nemá sílu a vlastně ani chuť jít dál. Ale musíš(musíme) to zkoušet dál..a hledat něco...co bude tím důvodem jít dál..

A co si myslíš, že by tomu nechtělo umožnit?? :( .. Víš..nic mi nevychází..pořád se rozhoduju špatně, kazím si sama svůj život, ale vím, že jestli se uvidíme...tak...myslím,že by mi mohlo být líp.

Aspoň něco aby vyšlo. Moc si to teď přeju..a taky si přeju to, aby bylo zas aspon o kapičku líp..

Tak se drž ..a kdyby nebylo čeho..chytni se mě..;)..budu tě držet i kdyby jsi mi hvězdičko(<< :D) měla padat..tak jsem tu pořád já jasnýýý? :)

Mám tě tak moc ráda..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama