Poslouchám přesně tuhle písničku... a k tomu,když vidím to video.. nějak se mi zase stejská... Vlastně v poslední době pořád.. Máte někdy pocit, že se z ničeho neradujete? že na nic se netěšíte, nic vás nebaví a jediný co cítíte je jen takový ten strach uvnitř vás a pocit, že tu ani nechcete bejt?
Ten pocit mě teď provází každé ráno, kdy vylezu z postele s pocitem že když šlápnu pravou nohou, třeba ten den bude lepší... Opak je pravdou...
Přesně tuhle písničku sem poslouchala, když sem se poprvé po tom všem rozplakala... Když mi to všechno poprvé došlo.. Teď jsem si uklízela malování a anšla sem další věc od tebe.. posadila jsem se na židli a začla sem plakat.. Tak hrozně moc až mě to samotnou trochu vyděsilo.. Když sem byla menší... Vyrovnávala sem se s některými překážkami snáz ale tohle? Tohle co se děje je tak strašně velký a tolik to bolí... Tolik mě bolí představa, když si mám "vybírat" nebo já vlastně ani na vybranou nemám. Po tak dlouhý době pláču a cítím uvnitř takou tu neskutečnou bolest, která nechce jít pryč...

tak moc bych si přála aby se všechno obrátilo..
Nikdy bych neklesla, tak hluboko abych se napila kvůli bolesti.. ale víte, o bych těď nejraději udělala? vzlaa si nějakou silnou láhev tvrdýho alkoholu a opila se... Já bych potřebovala strašně odtud pryč.. od toho nechutnýho všednýho života, kterej mi háže jen klacky pod nohy a já k sakru nejsem tak silná, jak si myslí!!!
J8 už prostě nemůžu! Já prostě nemůžu... chápeš to?:(